ilman sinua/rakkautta olen puolitiessä helvettin?

7. june 2016 at 1:21 | Raven
Celý den tak nějak žiju v iluzi, že je pátek. Po práci přeju šéfovi hezký víkend. Zřejmě toho mám dost, ale i po osmihodinové šichtě se jdu ještě dorazit do bazénu. Už dlouho jsem takhle neplavala. Jsem utahaná jako kotě a stejně nemůžu spát. To se bude zítra vstávat, aj... nejradši bych zůstala doma, usazená v křesle u okna, a četla Fulghuma. Nebo Murakamiho. Vlastně cokoliv, jen ne povinnou literaturu. (A to Rusko pořád leží na stolku a výhružně šustí stránkami, že si mám pohnout s tou recenzí.)

Drobné poznatky k poslednímu článku: ne, neulevilo se mi. Ne tak, jak bych čekala. V hlavě mi rezonují věty ne nepodobné řečem Andílka a Ďáblíka na každém rameni, aneb "kašli na to, nic není věčný" a "neblbni, lepšího už sotva najdeš". Ve výsledku je mi z toho všeho akorát špatně a nechci na to myslet.
Situace doma mi taky nepřidává, máti se mi směje, že jsem teď slaměná vdova, a vzápětí mi vyčítá, jak se ztrácím před očima. Je fakt, že už je to řádka let, co jsem měla na svou výšku podváhu... asi mě něco fakt žere (jen obrazně?).

Aktuálně ležím v posteli s poznámkami do moderny, ale namísto něčeho produktivního zaujatě čichám chlór ze svý kůže, divím se, proč mám tak ledové nohy, a vztekám se, že mám na účtě mizerných 250 korun, když potřebuju miliardu věcí.

Páteční zkouška odsunuta na konec června. Nedávám ani tu čtvrteční, kterou potřebuju ze všeho nejvíc. Taky potřebuju léky na příští dva měsíce, půlku naší knihovnhy na práci do Byzance, a volný čas na recenzi a šestou řadu GoT.
A mám už všeho tak akorát.

Chci mít klid. Chci dlouho cestu za nějakým zážitkem, chci se nadopovat životem. Chci ty dávné letní noci, kdy jsem trajdala městem a nestarala se o další den. Chci dny, kdy nosím domů balíčky knih z antikvariátu, zabalené v tenkém papíru. Chci si konečně všechno ujasnit a urovnat ten bordel, co mám v hlavě.

(A zažívám okamžiky, kdy se mi chce na všechno vykašlat, sednout na vlak směr min Kjære, ukrást si pár chvil a zakutat se na celý den do parku nebo do Daniela - když už tedy máme podobný trable k řešení... Nebo ze mně mluví ten včerejší cider, ha. A i proto dnes název finsky.)
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Kaneli Kaneli | 8. june 2016 at 19:57 | React

"Jsem utahaná jako kotě a stejně nemůžu spát. To se bude zítra vstávat, aj... nejradši bych zůstala doma, usazená v křesle u okna, a četla Fulghuma. Nebo Murakamiho." - Jo! Zrovna rozečtený Murakami a nechuť k zítřejšímu pohovovru.
Taktéž mi na rameni sedí dvě entity a ne a ne se dohodnout.
A chlór už jsem nečichala tak dlouho a přitom to tolik miluju...
PS: Jupí, zase se usmívám jak idiot, výborné.
(Ah, Minrakas, tiedät, minä pudottaa kaiken ja aion ajaa tavata asemalla avosylin.)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement