February 2016

ughidontknowanymore

5. february 2016 at 23:16 | Raven |  cinnamon life
Kdybych nebyla líná, mohla jsem si témata z gotiky vypsat už dávno, a včerejší noc by byla pouhé opakování, a dnešek by tudíž byl méně stresující. Ale to ne. Přišla na mě prokrastinace. Prokrastinace je matkou všech neřestí! Nadruhou stranu, pořád je to matka, a ty by se měly poslouchat...
Takže namísto toho jsem do čtyř do rána vypisovala klíčový body jednotlivých gotických stylů v různých koutech Evropy, načež jsem na dvě hodiny usnula s vylomeným krkem na gauči (tak to dopadá, když se vám milý roztahuje přes jednu půlku postele, zatímco druhou zabírá jeho počítač), jen abych v sedm ráno pokračovala. Nutno říct, že ráno bylo vysloveně jarně krásné, a když do pokoje svítilo slunce a od okna voněl rozkvetlý hyacint, na chvíli mi přestalo být líto, že není sníh. Posilnila jsem se povzbuzujícími léky, narvala do očí čočky (minulý týden se mi zlomily brýle, když se daří, tak se daří, no ne?) a vydala jsem se čelit neznámým vodám zkoušky z gotiky.
A zvládla jsem to. Za odměnu jsem si koupila Drákulu (je ostuda, že až doteď neměl čestné místo v mé knihovně) a tabulku čokolády.

A jelikož jsem se z té podivně otupělé euforie z ukončení veškerých zkoušek jakžtakž probrala až teď, po dlouhém terapeutickém zákroku ve formě zhlédnutí třetí řady seriálu Darja, a konečně jsem tak nějak znovu začala vnímat svět okolo, zjistím, že Drákulu zalehla kočka, a čokoláda už je dávno pryč. To je život...

A od 22.2. začínáme nanovo.