January 2016

det er vakkert vintervær...eller ikke?

28. january 2016 at 18:13 | Raven |  cinnamon life
Kdyby mi to nebylo blbý, nejspíš bych vám popřála šťastný nový rok... ale je konec ledna. Nadruhou stranu, před chvílí jsem odevzdala seminárku z architektury, a můj mozek se ještě nestihl zresetovat, takže si to nejspíš můžu dovolit: tak šťastný nový rok.

Vím, že jsem zpomalená. Halloween prožívám asi měsíc a pak už mám rovnou Vánoce, a z těch zase žiju do půlky února... takže světýlka na oknech mám ještě teď (a jelikož mi praskla žárovka v lustru, slouží teď jako zdroj světla). Stromeček tu zůstane až do dalšího roku (pokud neumře), a jediná ztráta, se kterou se nejsem schopná vyrovnat, je cukroví. Na druhou stranu, řešit problémy tím, že nejím, se zatím osvědčuje.
Stěny pokoje zdobí neurčité značky na budoucí police. V knihovně mám bordel jako ještě nikdy (o zbytku bytu nemluvě). Snaha o pořádek na stole vyústila v bordel všude kolem. Ve všem a na všem jsou kočičí chlupy, a od včerejší noci se Slečnou Š. a F. a spoustou vína i skvrny od vína. Víte, jak nejlépe trávit noc před velkou prezentací k doktorskému studiu? Opíjením s přítelkyní a její kamarádkou, a následným půlnočním blbnutím na houpačkách v blízkém parku.

Zkoušky, koncem prosince tak hezky rozvržené, nakonec probíhaly úplně jinak. Jak taky jinak. Tři už mám úspěšně z krku, čtvrtou jsem dopsala dnes (a že mi ten Nidaros dal pěkně zabrat) a poslední dvě se táhnou do února, gotika pátého, seminárka do germanistiky do konce měsíce. Pravěká náboženství jsem po rozumném zvážení prostě vzdala, nemám na to čas, sílu a ani odvahu. Tak trochu to vzdávám a noci před zkouškami už neležím v knihách, ale stavím puzzle. Nový level prokrastinace. No a ještě sbírám achievementy ze Serious Sama. Poslední úlovek: Lovec kachen (zabij 100 harpyjí odstřelovací puškou). Protože mám tolik času nazbyt.
Navíc padl plán s Kodaní. Meh.

Nejhorší zjištění nového roku: můj plán s bakalářkou nevychází, můj milý profesor není a v nejbližší době ani nebude usilovat o pozici školitele, takže teď je to buďto Foletti, nebo... vlastně nic. (Ještě se můžu zeptat Kesnera, ale jeho zaměření je přeci jen na současnost, a moc by mi s prací nepomohl.) K tomuhle prostě už není co dodat...

Jediné dobré zprávy jsou nový ISIC (kde už se konečně sama sobě trochu podobám), finální rozvrh na další semestr (doufám), a potencionální brigáda v Kočičím pelíšku (prosímprosímprosím). A jestli všechno dobře dopadne, půjdu si do hračkářství koupit panenku a budu spokojená. Ještě kdyby tak na všechno napadal sníh. Deset nad nulou v únoru (skoro)? To není zima podle mých představ.

Takhle si ten sníh užiju leda ve Středozemi.